Motýl

(Aneta Langerová)

noční motýl sra?en k zemi světlem denním
?ádá nový nádech a probuzení
stává se jiným s ním stávám se jinou
v záchvatu noci se dvě tváře spojí v jedinou

slzy mě naučí se usmívat
kdy? noc oči otvírá a já usínám
i do sítí pavoučích se dá ?těstí chytat
a smrti v křídlech andělských u? nemusím se bát

mraky plujou s vědomím
?e a? příjde čas spustí se dé?ť
nastane den kdy vzpomenem si na paměť
na na?e rány bolavé

slzy mě naučí se usmívat
kdy? noc oči otvírá a já usínám
i do sítí pavoučích se dá ?těstí chytat
a smrti v křídlech andělských u? nemusím se bát

o to co teď mám co budu mít a co chci
aby milovaní je?tě ?ili přeju si
aby nekončily dny aby u? nekončily dny

slzy mě naučí se usmívat
kdy? noc oči otvírá a já usínám
i do sítí pavoučích se dá ?těstí chytat
a smrti v křídlech andělských u? nemusím se bát